V Letohrádku Hvězda probíhá výstava mapující česko-slovenské kulturní sbližování


Výstavní projekt Památníku národního písemnictví (PNP) Z rodinného alba. Příběhy česko-slovenského kulturního sbližování v Letohrádku Hvězda mapuje prostřednictvím téměř osmi set originálních exponátů ze sbírek PNP a dalších českých muzeí a archivů výstava dialog české a slovenské kultury v období od počátku devatenáctého století do roku 1939.

Výstava Z rodinného alba. Koláž: PNP

 

Mezi exponáty, ze kterých podstatná část je vystavena poprvé, nechybí kolekce dokladů českého vědeckého průzkumu Slovenska nebo výtvarná díla českých malířů a grafiků, mezi nimiž vyniká autorská rukopisná kniha Josefa Váchala Cesta Slovenskem nebo grafiky Ferdiše Duši a Karla Vika.

Výstava Z rodinného alba: Příběhy česko-slovenského kulturního sbližování se soustředí na jedno z nejvýznamnějších témat dějin česko-slovenských vztahů od počátku devatenáctého století do roku 1939. Představuje, jak se Češi a Slováci stýkali a poznávali a jaké kulturní výsledky z jejich zájmu vzešly. Seznamuje s cíli a motivacemi českých cest na Slovensko, s tím, jak návštěvy Slovenska české spisovatele a výtvarníky inspirovaly v jejich tvorbě a jak čeští vědci přispívali k vědeckému poznání nejrozmanitějších oblastí slovenské kultury, historie a přírody.

Podrobněji se rovněž zaměřuje na to, jak čeští čtenáři objevovali slovenské písemnictví: vedle toho, že monograficky představuje vydavatelské i jiné „slovenské“ aktivity pražského nakladatele Leopolda Mazáče, uvádí i předcházející ediční projekty a mapuje následný rozvoj zájmu o moderní slovenskou literaturu. „V neposlední řadě se výstava snaží ukázat, jak oba národy hledaly společnou řeč: uvádí do dobové knižní produkce, která měla přispět k lepšímu porozumění slovenštině, připomíná významné projevy slovakofilie před rokem 1918 a rozeznívá diskuse o povaze slovenštiny po vzniku Československa,“ upozorňuje autorka výstavy Monika Kapráliková.

Výstava zhodnocuje česko-slovenskou zkušenost jako vzorový příklad vzájemného poznávání a spolužití. Navazuje přitom na leitmotiv rodiny a originálními uměleckými intervencemi poukazuje na nezastupitelnost dialogu. Dominantní architektonický objekt Zbyňka Baladrána, grafičky Marcely Vorlíčkové a indoevropeisty Jana Bičovského poukazuje na příbuznost češtiny a slovenštiny s dalšími jazyky v rámci indoevropské jazykové rodiny. Toto řešení dále rozvíjí zvukové intervence Miloše Vojtěchovského: v prostoru výstavy zaznějí nahrávky představující vývoj indoevropských jazyků a vně letohrádku, v oboře Hvězda, je možno prostřednictvím mobilní aplikace radio aporee poslouchat zvukové kompozice založené na ptačím zpěvu.

Expozici doplňuje umělecké video slovenské výtvarnice Lucie Papčové, studující partitury děl českých hudebních skladatelů inspirovaných Slovenskem. Intimněji na rodinný svazek nahlíží fotografická instalace Tomáše Hrůzy, která v sleduje tváře česko-slovenských manželských a partnerských párů v časové ose od počátku dvacátého století do současnosti a vytváří pomyslné rodinné album.

Exponáty pocházejí ze sbírek všech sbírkových oddělení PNP, Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd, v. v. i., Archivu Univerzity Karlovy, Knihovny Národního muzea, Archivu Národního muzea, Divadelního archivu Národního divadla, Hudebního archivu Národního divadla, Slovanské knihovny i od soukromých sběratelů.

Výstava se koná do 8. září.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP