Velkoskupinová terapie a Kondoří hnízdo


Zajděte si na velkoskupinovou terapii a uvidíte, jak skvěle se budete cítit. Můžete si tam zakřičet, zanadávat, zapískat do libosti a málem až do ohluchnutí, ulevíte si, podružíte se, možná si i pobrečíte nebo zazpíváte, a přitom to nic nezpůsobí. Užijme si, vždyť to máme povoleno, máme přece právo demonstrovat.

Demonstrace na Václavském náměstí 21. května. Foto: Profimedia

 

Panu prezidentovi ani panu premiérovi ty demonstrace nevadí, zvykli si na ně a vlastně je to nezajímá. Tak si můžeme dosyta zademonstrovat a oni se tím nebudou zabývat. Když je to tak, když demonstrace nemají žádný praktický účinek, využijme je jako masovou terapii. Co bychom se nesešli, ano, co bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá.

Nebudeme prezidenta a premiéra rušit při práci ve prospěch jejich voličů. Mohlo by je to připravit o klid a nohy v teple. Veřejnoprávní média dělají dobře, když o demonstracích v hlavních vysílacích časech a v hlavních zpravodajstvích téměř neinformují. Tak je to správné, my si zademonstrujeme, vypustíme nadbytek energie, dostaneme ze sebe naštvanost, řekneme si, co bychom chtěli, ale téměř nikdo se to nedozví, tedy pokud nebude pátrat na internetu. Naopak uděláme radost panu prezidentovi. Až půjde se svým pejskem Čtveráčkem na procházku a budou vymýšlet nějaký vtipný bonmot, demonstrace se bude určitě hodit. Máme se na co těšit.

Ale po poslední demonstraci nerozumně umístěné na Václavské náměstí jsem měl už přece jen trochu starost o premiéra, o jednu zasloužilou seniorku a o pohodu jejich voličů. Přece jen tam dorazilo víc zájemců o terapii, než se očekávalo. A to by možná mohlo někomu lézt na nervy. Naštěstí Český rozhlas posluchačům termín demonstrace předem neprozradil nebo jsem to podobně jako jiní nezaregistroval. A následující den po Václavákové demonstraci se o ní dozvěděli jen ti, kteří poslouchají diskuzní pořady a komentáře. V hlavních zprávách veřejnoprávní publicistické stanice Plus v osm hodin ráno o ní nepadlo ani slovo.

Je to pochopitelné, bylo nutno odvysílat důležitější zprávy, například že v Německu hodně pršelo nebo o statečných ruských novinářích. Ještě že u nás nemusí být novináři stateční! Ondřej Konrád, kterému zřejmě připadl úkol demonstraci okomentovat, se s tématem ale vypořádal poněkud problematicky. Byť s velkou citlivostí a nepřeslechnutelnou opatrností, přece jen se zmínil o možném příležitostném proplétání zájmů Andreje Babiše coby premiéra a coby podnikatele. Ale jak by mohl být předseda vlády ve střetu zájmů, když jeho firmě přiděluje evropské peníze někdo jiný než on sám, totiž jeho podřízená ministryně? Co je to za nesmysl? A to panu Konrádovi předem nikdo nevysvětlil, že se má držet zpátky? To se nebojí o své místo on ani jeho nadřízení? To nemohl někdo z rozhlasové rady, z Hradu nebo vlády zvednout telefon?

Vždyť nám politický komentátor Petr Nováček pěkně vysvětlil, že demonstrovat nemá smysl, protože tím nelze dosáhnout stanovených cílů, a když něco nemůže své cíle naplnit, nač to dělat? Kdyby se ho pořadatelé demonstrace zeptali předem, nemuseli se namáhat. Ale nezeptali se… A je škoda, že jsou na pražské radnici ti mořští přivandrovalci s lebkou a zkříženými hnáty, kdyby tam vládla sociální demokracie, určitě by demonstraci na Václaváku nepovolila.

Nesmyslů se okolo demonstrací přece jen několik objevilo. Tak například jeden můj prostomyslný známý by chtěl navrhnout zákon, který by stanovoval absurdní princip „právo občanů demonstrovat, povinnost politiků reagovat“. Mělo by to vypadat například takto –pokud by ve dvaceti městech v republice demonstrovalo nejméně padesát tisíc osob, pak by museli kritizovaní představitelé státu s demonstranty ve stanoveném termínu veřejně jednat. Takovou diskusi by moderoval nějaký moc důležitý soudce, aby chránil zákonnost a přenášela by ji televize i rozhlas. Chápete, jaký je to nesmysl? A jaký rozruch by to vyvolávalo? Kdo to může potřebovat? Ještě, že takový zákon naše moudrá sněmovna neschválí! Vždyť prezident i premiér mají vlastní svědomí a naše svoboda jim leží na obou srdcích. Nechme je proto v klidu pracovat. Může jim totiž dojít trpělivost, a kdo by se o nás staral!

Prý už vyrazili nějací jejich starostliví a bezúhonní spolupracovníci do Peru na Machu Picchu, aby tam obhlédli, kde by se dalo vystavět skryté a dobře opevněné Kondoří hnízdo, kam by se prezident a premiér mohli odebrat, kdyby bylo zapotřebí, kdyby tady nemohli v klidu pracovat. Ostatně i na delší pobyt by to taky nebylo špatné, zdravý vzduch, utajená vysokohorská pevnost, Venezuela a Kuba nedaleko, velká vzdálenost od tuzemských aktivistů a od rušivých demonstrací. Ta investice do průzkumné cesty do Peru byla prospěšná. Kdyby to vyšlo na milion chvilek, mohli bychom si pěkně spolu zatleskat, zaskandovat, zazpívat a třeba i zatančit. Zatím si to přijďte vyzkoušet. Tréninková velkoterapeutická setkání se budou konat po celé republice a pak zase na Václaváku!

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP