Abychom to trochu osvětlili (v Domě pánů z Kunštátu)


Renesanční palác Dům pánů z Kunštátu je nejvýznamnější stavební památkou v komplexu brněnského Velkého Špalíčku. Léta využívaný Domem umění města Brna k výstavním účelům má prostory pro prezentaci výtvarných děl i v Kavárně Trojka. Teď jsou tam k vidění obrazy a koláže Josefa Bubeníka (*23. května 1965 v Brně).

Josef Bubeník: Autoportrét

 

Autor, akademicky vzdělaný pedagog (Masarykova universita v Brně) graduovaný pro výtvarnou výchovu, je členem moravské surrealistické skupiny Stir up a Sdružení brněnské bienále. Uskutečnil četné individuální výstavy, byl zastoupen na přehlídkách soudobého surrealismu v Belgii, Francii, Chile, Portugalsku a v Kostarice.

Josef Bubeník: Krystalové oko času, olej na plátně, 125 x 100 cm, 2018. Foto: Josef BubeníkNynější brněnská výstava sestává ze dvou částí. Ve větším prostoru jsou rozměrnější obrazy, v kavárně rozměrem komornější koláže, jež vznikly montážemi z reprodukcí autorových maleb z dříve vystaveného cyklu Smaragdová země. Vše, co nabízejí k vnímání exponáty aktuální kolekce, je novým dílčím výsledkem Bubeníkova kontinuálního bádání v hlubinách své mysli a zákrutech imaginace na nanejvýše podmanivé téma transcendentních světů v časoprostorovém kosmu, jehož mezí dopátrat se nelze.

V přípravě výstavy měl Bubeník dobrý úmysl, vydat k ní katalog. Od záměru však upustil, poněvadž včas nedokončil obraz, jejž předem označil za klíčový. Název výstavy Abychom to trochu osvětlili je vlastně „vypůjčený“, náleží ke zmíněnému obrazu, k onomu nedokončenému. „Až obraz domaluji, řekl Bubeník hostům vernisáže, „vydám i katalog… K příští výstavě“.

Částečnou náhradou za chybějící katalog je poskytnutí alespoň osvětlujícího autorského textu. Uvést z něj jen výňatek, bylo by nepochybně nedostatečné. S Bubeníkovým souhlasem tedy přepisuji text celý:  

„Můžeme konstatovat, že umění je zachycování pomíjivosti světa stejně tak rychle pomíjejícími prostředky. Zaznamenávání vícerozměrných dimenzí prostředky prostoru trojrozměrného je nejenže nemožné, ale mohlo by býti považováno přímo za drzost, v případě, že je bezduchá abstrakce z nedostatku jiných námětů pojmenovávána právě takto.

Josef Bubeník: z cyklu Koláže ze Smaragdové země, koláž z reprodukce obrazu Smaragdová země I, 30 x 21 cm, 2014. Foto: Josef BubeníkPřesto však (nebo možná právě proto) má realizace v prostoru plochy čili ve dvojrozměrnosti, na ploše papíru či plátna větší schopnost k vyjádření takového záznamu, větší než trojrozměrné objekty. Je to právě proto, že samotná perspektiva, tedy onen třetí (neexistující, ale myšlený) rozměr na ploše musí být zkonstruován (vyabstrahován) a tato informace je pak informací pro diváka poučeného. Divák je totiž přijímačem vizuální informace. Nemá-li divák v sobě stejný myšlenkový postup ke čtení těchto informací, proplují kolem něj bez povšimnutí. O zpodobnění více než tří rozměrů na ploše obrazu platí prakticky totéž.“

 

Josef Bubeník, Abychom to trochu osvětlili, obrazy, koláže, Kavárna Trojka, Dům Pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, Brno, výstava je přístupná v čase provozu kavárny do 7. dubna.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP