Pohasly modré oči Mileny Dvorské, zmlkl laskavý hlas Jaroslava Moučky


01ltn15bDo blankytných očí Mileny Dvorské jsem měl tu milou příležitost několikrát pohledět. Občas jsem sedával v jedné restauraci nedaleko Divadla E. F. Buriana s jejím manželem Josefem Krausem a kolegy Josefem Langmilerem, Ivanem Gübelem, Petrem Olivou a Milena někdy po zkoušce zaskočila. Narodila se 7. září 1938 v Prostějově. Život Mileně Dvorské na začátku 50. let změnilo setkání s Janem Werichem v Prostějově, kde hostoval s estrádním programem. Právě Werich, který ji později označil za herečku s nejkrásnějšíma očima, ji doporučil pro roli nejmladší a nejhodnější královské dcery Marušky v pohádce Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král. Během natáčení filmu bydlela tři měsíce u Werichů na Kampě v podkrovním pokojíku. „Vyčnívala jsem mezi herci jako dřevěný panák. Vladimír Ráž si dokonce stěžoval, že neumím líbat," vzpomínala Milena Dvorská v Hanzlíkově pořadu Úsměvy na svůj filmový debut. Bořivoj Zeman Milenu obsadil i do role Věry Matouškové ve svém dalším filmu Anděl na horách. Při filmování se seznámila s Vlastou Fabiánovou, která jí hrála maminku, a ta ji pomohla připravit se na zkoušky na DAMU. Na školu ji přijali - a tak bylo definitivně rozhodnuto, že Milena Dvorská nebude zdravotní sestřičkou, ale herečkou. Jejím milovaným profesorem byl Radovan Lukavský. Ihned po absolvování divadelní akademie v roce 1960 nastoupila do divadla E. F. Buriana, kde hrála až do roku 1991, kdy byla tato scéna zrušena. V 70. letech na krátkou dobu odešla do Divadla za branou Otomara Krejči. Od 90. let působila v Divadle Na Fidlovačce, i když už ne v trvalém angažmá. „ Půl roku jsem pracovala v dopisovém oddělení prezidentské kanceláře, i při tom hrála v obnoveném divadle Za branou, které bylo následně opět zrušeno. Šla jsem do předčasné penze. Nyní jsem v divadelní společnosti Háta, kde jsem ráda a šťastná, a i když mi působí určité potíže být často na jiném jevišti, ti lidé jsou mi velice blízcí," svěřila se v jednom z posledních rozhovorů. Milena Dvorská zemřela 22. prosince s trvalou bolestí v srdci, neboť svoji dceru Lucii, která se svým sektářským mužem a osmi vnoučaty žije v zahraničí, neviděla celých 18 let. Odešla do hereckého nebe dva dny předtím, než jedna z televizních stanic obohatila sváteční obrazovku pohádkou Byl jednou jeden král.

01ltn15cSotva vyčerpala média zásobárnu vzpomínek na Milenu Dvorskou, vypravil se na cestu poslední další věrný služebník Thálie Jaroslav Moučka. Narodil se ve Studené u Telče v roce 1923. Začínal mezi ochotníky a postupně se dostal do Národního divadla a do Divadla na Vinohradech, kde strávil čtyři desítky let.  Od padesátých let odehrál v divadle neuvěřitelné množství rolí, uvádí se kolem 150. Hrál mimo jiné v Janu Husovi či Revizorovi. Stejně tak ztvárnil desítky rolí ve filmech a seriálech, z nichž nejslavnější je asi čert Trepifajksl z filmu Dalskabáty, hříšná ves. Hrál i v trezorovém snímku Ucho, často se objevoval v detektivkách  a dalších filmech, například Dařbuján a Pandrhola, Smrt si říká Engelchen, Atentát, Markéta Lazarová, Pěnička a paraplíčko a Parta Hic nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Velmi známé jsou jeho seriálové role - Nemocnice na kraji města, 30 případů majora Zemana, Chlapci a chlapi, Panoptikum města pražského, Zlá krev, Synové a dcery Jakuba Skláře, Okres na severu, Dnes v jednom domě. Naposledy se objevil v pohádce Čert ví proč z roku 1998. Herec trpěl Parkinsonovou chorobou a rakovinou tlustého střeva.

Říká se: o mrtvých jen dobré. Netoliko český tisk, najmě bulvární. Jen tak mimochodem připomněl herecké umění obou zesnulých, jinak v  případě Mileny Dvorské donekonečna omílal příslušnost jejího zetě k extravagantní náboženské sektě a dovolával se svědectví již tradiční „osoby blízké", že herečka holdovala alkoholu. U Jaroslava Moučky zase byla vytýkána před závorku jeho role stranického tajemníka Pláteníka z Dietlova seriálu Okres na severu a jeho celková angažovanost. Naštěstí kolegové budou vzpomínat s láskou. Za všechny alespoň Zdeněk Troška o natáčení Z pekla štěstí 2: „Byl velký profesionál, takový ten poctivý herec z té staré generace. Byl veselý, o pauzách vyprávěl své zážitky z hereckého života a hýřil úsměvy a dobrou náladou. Byla radost s ním pracovat."

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP