Inaugurační koncert: zdařilá programová ochutnávka


inaugurační koncert ND BrnoNárodní divadlo Brno vstoupilo do divadelní sezóny 2014/2015 s novým vedením. Od všech tří souborů, s novými tvářemi v čele, se očekává nosná koncepce, která osloví kvalitou a současně zaujme, získá i udrží diváka jak klasickým repertoárem, tak moderní tvorbou. Krédo ředitele NdB Martina Glasera lze vyjádřit zkratkou – Rozhodně nehrát před poloprázdným hledištěm, raději méně představení před hledištěm zaplněným.

 

Vedení souborů baletu a opery zvolilo organizační změnu, která má přinést jistý efekt ekonomický, současně však inscenační a umělecký. „Blokový systém“ hojně využívaný na zahraničních scénách, je úspornější, také inscenačně a umělecky efektivnější. Jestliže se titul hraje v několika dnech po sobě, odpadá nutnost inscenaci po časově přetržce znovu zkoušet a „oprašovat“, mizí problémy v koordinaci časových plánů hostujících umělců, hledání „společných mezer“ v  kalendářích.

 

Zatímco změny ve vedení činohry, která má před sebou myslím nejméně snadnou cestu (šéf souboru Martin Františák) a baletu (šéfem souboru je Mário Radačovský) proběhly loni počátkem sezóny, nové vedení opery (šéf souboru Jiří Heřman a šéfdirigent Marko Ivanovič) se představilo veřejnosti 9. ledna novinkou v podobě inauguračního gala koncertu.

 

Koncert v Janáčkově divadle, které prochází postupnými opravami (loňského roku se dočkalo rekonstrukce plochy před budovou včetně podzemního parkingu) nabídl pestrou „ochutnávku“ z připravovaných inscenací. Ukázky z toho, co divákům a posluchačům opera chystá, proběhly v podání orchestru, sólistů i sboru svižně, v příjemné, neformální atmosféře. Program měl spád, přinesl vtip průvodního slova, včetně zpívaného, pěvci k výstupu vycházeli z hlediště i procházeli řadami mezi diváky. Večer se blížil až k jisté „shaw“, zachoval si však úměru. Myšlenka zahajovat sezonu „degustací“, která navnadí k pozdější návštěvě, má šanci stát se atraktivním vstupem do divadelní sezóny, novou tradicí.

 

Koncert nabídl českou hudbu z připravovaných oper B. Smetany (Hubička), L. Janáčka (Její pastorkyňa) a B. Martinů (Hry o Marii), divácky vždy a všude žádané tituly: Pucciniho Toscu, Bizetovu Carmen, i britské „kontrasty hudby v čase“ – barokní operu (Henry Purcell: Dido a Aeneas), a tvorbu současnou (Thomas Adés: Powder her Face, 1995).

 

Ozdobou večera byly ženské pěvecké výkony, mě osobně zvlášť zaujaly Anda Louise Bogza, Pavla Vykopalová a Václava Krejčí Housková, ani další však nezklamaly. Obsazení bylo „genderově jaksi nevyvážené“, nepočetné mužské zastoupení i při dobré snaze bylo jen jakýmsi stopovým prvkem.

 

Představilo se i nové vedení, Marko Ivanovič přímo v akci jako dirigent orchestru. Jedinečně vyzněl sbor (sbormistr Josef Pančík), rozčleněný na mužskou a ženskou část do protilehlých stran přímo v hledišti. Zvukový dojem byl plastický a impozantní, stálo by za to, takové rozmístění, bude-li možnost, opět někdy zvolit. Vydařený koncert v Janáčkově divadle nebylo možno uzavřít jinak než Janáčkovou hudbou.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP