Vitulka / 100


 

Kaprálová výřez známkyOd narození Vítězslavy Kaprálové uplynulo sto let. Kdo jiný než brněnská filharmonie by měl přijít s výrazným příspěvkem k oslavám brněnské skladatelky?

 

Život Vítězslavy Kaprálové byl krátký, vymezen léty 1915 až 1940. Jubilejní koncert, který dnes a zítra pořádá Filharmonie Brno v Janáčkově divadle, nabídne proto prakticky její kompletní orchestrální dílo. Klavírních koncertůKapralova známka1 se přitom ujmou ženy a dirigentkou bude příznačně (a na pódiích klasické hudby spíš výjimečně) také žena.

 

Vitulka uvodni„Příběh Vítězslavy Kaprálové – v Brně zvané Vitulka – má parametry téměř hollywoodské story. Geniální dítě z prestižní brněnské hudební rodiny, vyrůstající v tvůrčím kvasu první republiky a odvážně se vrhající do života společenského i uměleckého,“ říká ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

 

Dcera skladatele Václava Kaprála absolvovala brněnskou konzervatoř Klavírním koncertem d moll. Byla to její první orchestrální partitura a zároveň první veřejný dirigentský výkon. Na absolventském koncertě v červnu 1935 byla provedena pouze první věta, i ta však vzbudila velký ohlas, a to jak hudbou, tak dirigentským pojetím autorky (jednalo se o první ženský dirigentský výkon v Brně). Svou absolventskou práci na Pražské konzervatoři, Vojenskou symfonietu, Kaprálová složila v roce 1937 a dedikovala ji prezidentu Edvardu Benešovi. „...Jádrem není signál k boji, ale hudebně psychologická kresba války, vycházející z mentality našeho chápání obrany toho, co je nám nejsvětější,“ charakterizovala skladbu autorka. Sama ji pak premiérovala na koncertě České filharmonie v pražské Lucerně - byla první ženou, která tento orchestr vůbec kdy dirigovala. O rok později tímto dílem s orchestrem BBC zahajovala festival Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Londýně, který dokonce přenášela televize BBC.

 

V roce 1937 se Kaprálová seznámila s Bohuslavem Martinů, který se stal jejím soukromým učitelem skladby a blízkým přítelem. Pod jeho vlivem Kaprálová zkomponovala několik skladeb, mimo jiné i Partituru pro klavír a smyčce (1939), ve které si ozkoušela předklasickou formu. Přibližně ze stejné doby pochází i Concertino, které – rekonstruované brněnskými skladateli Milošem Štědroněm a Leošem Faltusem – čekalo na svou veřejnou premiéru až do roku 2002, kdy je provedli klarinetista Pavel Bušek a houslista Pavel Wallinger – současný koncertní mistr Filharmonie Brno, který se zhostí sólového houslového partu i tentokrát; sekundovat mu bude další člen orchestru, klarinetista Lukáš Daňhel.

 

V klavírních koncertních skladbách se představí sólistky, které odkazu Kaprálové věnují zvýšenou péči – Alice Rajnohová a mladá naděje Lucie Czajkowská. I taktovky se během brněnských koncertů ujme příznačně žena – česká dirigentka Olga Machoňová Pavlů, která svou kariéru úspěšně rozvíjí v zahraničí.

 

Vítězslava Kaprálová zemřela velmi mladá, ve svých 25 letech, přesto vytvořila řadu pozoruhodných skladeb. Díky ní byla poprvé v historii brněnského hudebního života za dirigentským pultem žena. Poprvé absolvovala na zdejší konzervatoři skladatelka. Okouzlila mnoho mužů – Bohuslava Martinů, Jiřího Muchu… Mucha, za něhož se na prahu války na jihu Francie, těsně před svou smrtí, vdala, o ní později napsal knihu Podivné lásky. Ale Kaprálová se objevuje i v románu Skleněný pokoj, který o Brnu napsal anglický spisovatel Simon Mawer. Ve vstupní poznámce Mawer píše: „V románu se mihne i několik reálných postav. Jednou z nich je nadaná skladatelka Vítězslava Kaprálová, jejíž tragicky krátký život jako by byl symbolem zářné, ale k zániku odsouzené existence první republiky. Vřele čtenářům doporučuji, aby si o skladatelce i její zemi zjistili více.“

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP