U knihovny s Petrem Bílkem č.47


 

U knihovny 46 2016Bohumila Grögerová: Můj labyrint (Pavel Mervart 2014)

 


Závěrečná část vzpomínkové trilogie autorky (1921–2014), která spolu s Josefem Hiršalem uvedla do češtiny hvězdy světového básnictví, zejména však poezie německé, z níž Morgenstern zůstává diamantem nejzářivějším. V prvním oddílu se Grögerová věnuje svému poválečnému působení na ministerstvu obrany, ve druhém se zpovídá z tíživých pocitů při loučení s životním druhem a ve třetím přemítá o svém dlouhém životě a o jeho málo povznášejícím, leč smířlivě přijímaném konci. Jak křehké je, nahlíženo dnešní neúctou ke slovu, celoživotní zacházení s jazyky, umanuté přesvědčení, že umění má smysl. Jak povznášející je uvěřit, že tomu tak je.

 

Pavel Řezníček: Katodémonický kartáč (dybbuk 2006)
Autor (1942) je jako hrozivý kus skály visící nad Hřenskem, jako balvan nahánějící strach. Naštěstí se jeho popudlivá sršatost vybije zkraty mezi asociacemi a uleví tak i svému nutkavému grotesknímu sklonu. Připomíná sangvinického diváka, který vyskakuje před televizorem při každém dokladu toho, že žijeme v šíleném světě, a cítí potřebu své pobavené znechucení zdůraznit a rozmáznout až k slastnému pocitu vrcholného hnusu. „Syndrom nutkavého pochcávání se." Najdeme tu ovšem i verše diktované nelomeným citem, například Lisztův klavír, kde brněnský genius loci září jasným plamenem surreálné lyriky. Jednou ho potkáte a už nikdy nezapomenete.

 

Jana Štroblová: Světlohry (Host 1996)
Z výšky let je zajímavé sledovat, jak se dnešní čerstvá laureátka ceny Františka Hrubína rozjitřeně vyrovnávala s proměnou společenských poměrů, ale i s vlastním intimním přesunutím životního horizontu. „Tak jsem se chtěla vrátit/ do dávna sama k sobě/ tak jsem se chtěla vrátit do krajinky z dětství/ až zmizela". U Štroblové málokdy slýcháme přímé odkazy k veřejnému dění, zde a tehdy jsou však nepominutelné: „Je po manifestaci/ Nahlédněme pod krach/ Pouhý vír prázdna (útržků a skepsí)/ Kolikrát k nám už fičelo tak/ z Nemanic". Hra zámlk a nápovědí působí na dotek, jako by se vlastní hořkostí měla každou chvíli zhroutit.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP