U knihovny s Petrem Bílkem č. 2


 

U knihovny 02 2017Tony Judt: Penzion vzpomínek (Prostor 2016/ překlad Ladislav Köppl)

 


Jeden z nejznámějších veřejných intelektuálů (1948–2010) nadiktoval in articulo mortis, v závěrečném stadiu amyotrofické laterální sklerózy životopisné eseje na různá témata: jídlo, auta, Paříž, kibuc, holky, New York, Švýcarsko. Jde o ojedinělé svědectví toho, čím prošel Západ po druhé světové válce. Názorně a skoro mimochodem čteme přesné analýzy socialismu, kapitalismu, totalitarismu, nahlédneme do hloubky sebezahledění západních intelektuálů a do jejich namyšlené provinčnosti. Autorův povzdech nad rokem 1968: „Proč jsem se tedy nevypravil do Prahy, která tehdy byla nesporně nejpodnětnějším místem v Evropě?" Pozdě bycha honit, už není.

 

Olga Grjasnova: Rus je ten, kdo miluje břízy (Větrné mlýny 2016/ překlad Tereza Semotamová)
Židovská dívka z Baku (1984) vypráví německy o emigraci své rodiny do Německa, jako by tkala koberec s generačním dekorem smíchaným z arabských, tureckých, izraelských, ruských a německých motivů. V životopisech postav hrají klíčovou roli válka a násilí, což při pohledu z české kotliny silně zavání fabulací. Potíž a vážnost knihy však spočívá právě v tom, že o žádnou fabulaci nejde, v tomhle žije svět kolem nás. Plasticita, proměnlivost a umělost etnických a sexuálních identit otevírá nové sociální prostory a je o to pronikavější, oč samozřejměji a bez vysvětlivek zachází s novou realitou. Bezpředsudečný pohled na život bolí.

 

Jan Zábrana: Socha z hlasů (Torst 2011)
Výbor vyšel k nedožitým osmdesátinám autora a obsahuje verše, jejichž data zrodu jsou rozkročena přes tři desetiletí. Převažující žánrová inklinace k milostné lyrice nehalí básně do romantického oparu, nýbrž rozevírá konkrétně načrtnuté situace k jejich hořkému jádru, k potyčkám se samotou a ke smíření s unikající nadějí. „Vlak s tebou odjížděl a bez něj, nepřipojen,/ vagón z mé noci stál na ranním nádraží." Z erotických kontextů o to palčivěji vystupují reliéfy básní ocejchovaných železem a ostnatými dráty doby, jako je například Žalm věnovaný Bedřichu Fučíkovi. Jako hlas z jiné planety působí Zábrana, když si vzpomeneme, co se tenkrát vydávalo.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP