U knihovny s Petrem Bílkem č. 17


Estetika knihoven:
Brát knihy do rukou a potěžkávat.

 

Jiří Pištora: Básně a Brundibásně (Host 2011)
Kdyby Pištora v roce 1970 nespáchal sebevraždu, bylo by mu letos osmdesát. Jeho sebrané básnické dílo (Hodiny v řece,  Země přibližných, Mezery v paměti, Brundibásně) a několik esejů doprovází doslov Jiřího Gruši, popis akce Dým z archivu StB, záznam básníkova pohřbu ze stejného pramene, několik dalších dokumentů a ediční aparát s poznámkou. Tak přesně tahle kniha měla dostat Magnesii Literu za nakladatelský čin. „Kdo tedy za hrdlo/ a kteří jenom za strach/ Kdo nahajkami a kdo kamením/ A při kbelíku samohonky/ krejčovské panny u zdi/ s ranou v týle...“

 

Dietmar Pieper, Johannes Saltzwedel: Svět Habsburků. Sláva a tragika evropského panovnického domu (Knižní klub 2012/ přeložil Vítězslav Čížek)
Pod vedením obou jmenovaných přispěla svými dílčími příspěvky celá tlupa redaktorů německého týdeníku Der Spiegel. V populárně pojaté dějepisné repetici nelze očekávat žádné velké objevy. Ovšem kromě pěkného novinářského nápadu: Walter Mayr jel po železnici kolem zaniklého Rakouska-Uherska (haličské Brody, sedmihradské Sibiu, srbský Zemun, Sarajevo, Terst) 74 hodiny a 11 minut, cesta trvala déle než před sto lety. Našel přitom žijící svědky toho, co tvořilo společné dějiny tzv. střední Evropy. Joseph Roth, rodák z Brodů: „Studené slunce Habsburků vyhaslo, ale bylo to slunce.“


Patrik Ouředník: Dnes a pozítří. Rozhovory pěti přeživších (Větrné mlýny 2012)
O skomírajícím slunci konce světa předvídaného na letošek přemítají také postavy ve hře, jejíž text vyšel poprvé nedávno v Itálii. Čas se zastavil, prostor se smrskává a nic spektakulárního se neděje. Velmi nenápadná apokalypsa. Katastrofická banalita obyčejných životů. „Říkám, že nic z toho, co bylo, není, a co se tu teď děje, tu ještě nebylo. Život se zbláznil.“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP