U knihovny s Petrem Bílkem č 18


Na prahu máje se v našich krajích recitovává v hájích. Alespoň na chvilku bývá všude plno básníků.

Milan Ohnisko:
Nechráněný styk (Druhé město 2012)

Básník křtěný undergroundem se už nějaký pátek osměluje i do salónů, jsou tu zkrátka už děti a „časem si na všechno zvykneš“. Spolu s ilustrátorkou Viktorií Rybákovou stvořili elegantní knižní artefakt, jenž mnohem víc než syrovost sugeruje jemnost. Autor si rád hraje se slovy a víc než dlouhé litanie ho přitahují drobná lyrická sklíčka. Třpytí se na pohled, ale když je vezmete vážně do rukou, mohli byste se pořezat.

Eugen Brikcius: Platný příběh (Pulchra 2012)
Nad verši jednoho z otců českého happeningu mne vždycky napadne otázka, kde se v tak mohutném mužském bere trpělivost k tak minuciózní práci s hláskami a slabikami. Ani touto knihou se nevalí žádný lyrický živel, poeta doctus svádí čtenáře galantní duchaplností a jazykovým gurmetstvím. Jednou z jeho chuťových linek je makarónská poezie středověkých univerzit. Do své už tradiční latinskočeské směsi přidává zde také němčinu. Abyste si ovšem přišli na své a nabízené vskutku vychutnali, je třeba si básně číst nahlas. Nebo si dopřát pečlivě připravený autorský přednes na některém z Brikciusových čtení.

Josef Svatopluk Machar:
Confiteor.../Zde by měly kvést růže...
(Host, Česká knižnice 2012)

Ediční přípravy, komentáře a vysvětlivek se ujal Bohumil Svozil, jeden z nejpovolanějších znalců české poezie sklonku devatenáctého století a přelomu do století následujícího. Některé parnasistní prvky a stylová klišé Macharovy poezie jsou dnešku hodně cizí, ale jeho skepse a životní deziluze dostávají příležitost rezonovat s pocitovým naladěním dneška. „A vidím věky hnát se davem trojím/ a jediný hlas slyším z toho hřmít:/ Ó bože, člověk obrazem-li tvojím-/ jak nekonečně bídným musíš být!“

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP