U knihovny s Petrem Bílkem č. 2


U knihovny 02 2014Thomas Mann: O sobě. Autobiografické spisy (Academia 2013/ překlad Milan Váňa)

I když autor píše, že o sobě nerad mluví, navyprávěl toho veřejnosti o svém životě a genezi jednotlivých děl zejména do své padesátky poměrně dost.

A neváhal některé formulace od sebe opisovat. Mnohem víc než chvály měšťanství a apoteózy Lübecku mne zaujaly Mannovy texty o okultních seancích, které absolvoval s pomocí dr. Alberta, svobodného pána von Schrenk-Notzing. Některé fenomény materializace, například zvedající se kapesníček, popisuje klasik s gustem a fascinací zřídka vídanou. Což teprve rituál převlékání média před sesí! Čtení rozhodně víc vzrušující než poděkování za udělení Nobelovy ceny. S Mannovou kritikou špatného vlakového spojení mezi Mnichovem a Prahou lze souhlasit i po více než osmdesáti letech. Jisté problémy mají tendenci aspirovat na věčnost.

Daniel Glattauer: Mama, jetzt nicht! (Wilhelm Goldmann Verlag München 2013)
Rakouský autor (nar. 1960), jehož romány u nás vydává nakladatelství Host, píše po léta pravidelné sloupky na titulní stranu deníku Der Standard. Knižně už vyšly tyto texty ve třech svazcích. K Vánocům jsem od vídeňských příbuzných dostal jeden z nich. V jednostránkových článcích napichuje Glattauer na špičku svého postřehu pitoreskní záblesky každodeního života a s darem vtipných point je nabízí čtenáři. Mobilní telefonování v MHD, pitomosti v textech na potravinách, malebné dialogy rodičů s malými dětmi, odkázanost úřednic na zastaralé informaci v počítačích, když stroj například neví, že existuje stát Černá Hora. Dokonce zaznamenává, že Bůh se stává otcem (vtip s významem příjmení Gotta Karla). Entomolog všednosti. Listuji kapesním vydáním a napadá mne: Jsou mé Osmé dny slabší? Mé sebevědomí netrpí, připouštím si skromně.

Anna Mautnerová: Štěstí jinde (Sumbalon 2013)
V čísle 48 loňských Literárních novin jsem psal o autorčině knížce Nepřítomnost. Další její dopis matce se místo Mileny Jesenské točí kolem Boženy Němcové. Před lety byla Mautnerová pozvána do Litomyšle na výstavu Kupkových obrazů. Dojmy z návštěvy města nabitého českou kulturní historií zpracovává v tomto textu, přičemž se její úvahy nad současností odrážejí od dvou legendárních otázek litomyšlského rodáka Huberta Gordona Schauera. Výrazněji však než smysl svébytné české národní existence cítím zde probleskovat otázku sociální. Co vlastně znamená socialismus? Je uskutečnitelná rovnost lidí? This is the question.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP