Pavel Poc: Byl bych raději, kdyby nehrozilo zhroucení ekosystémů a neumíralo milion a půl Evropanů na rakovinu


„Česká společnost je všeobecně skeptická, netýká se to jen Evropské unie. My jsme asi už takoví,“ říká lídr sociálnědemokratické kandidátky Pavel Poc. Situace se ale podle něj zlepšuje, lidé Evropu více vnímají a k urnám podle něj na konci května přijde kolem dvaceti procent voličů. Bavili jsme se hlavně o jeho dosavadní práci europoslance, ekologii, pesticidech i Brexitu. Britové mají podle něj o sobě příliš vysoké mínění a Brexit jim ukázal, že ne zcela právem. „Lidé operující s pojmem Czexit jsou nezodpovědní blázni,“ říká.

Pavel Poc. Foto: Profimedia

 

Letošní volby by podle expertů mohly být jedny z nejdůležitějších v historii EP, a to zejména v souvislosti s aktuální politickou situací a očekávaným odchodem Spojeného království z EU. Myslíte, že to lidé vnímají a k volbám tentokrát přijde vyšší procento voličů?

Neřekl bych, bohužel, že to lidé vnímají takhle, ale přece jenom to vypadá, že zájem o něco větší skutečně bude. V západní Evropě je očekávaná účast tak o 7–8 % vyšší, a to nejen kvůli politickým záležitostem, ale zejména kvůli velkému zájmu o klimatickou hrozbu a její následky. V České republice tohle téma ještě prim nehraje, ale podle mého také bude účast vyšší, odhadoval bych lehce přes dvacet procent. 

 

Co konkrétně by je mělo tentokrát k urnám přitáhnout? Tématy budou podle všeho sice stále bezpečnost a přistěhovalectví, zájem ale roste i o témata spojená s životním prostředím, zdravím a sociální politikou. To zní jako vaše velká výhoda. 

Zájem o stav životního prostředí, klimatu i třeba kvalitu potravin skutečně roste. Jen nějak nejsem schopen to vnímat jako výhodu. Byl bych skutečně raději, kdyby bylo všechno v pořádku, nehrozilo sucho, nehrozilo zhroucení ekosystémů, neumíralo milion a půl Evropanů na rakovinu a tak dál. Jenže bohužel to tak je a na vlastní záchranu máme skutečně málo času. A lidi si to začínají uvědomovat. 

 

Jaká konkrétní evropská legislativa hraje významnou roli v ochraně zdraví lidí?

Přímo nebo nepřímo skoro každá. Vždyť i třeba tak odtažitý technický předpis jako nařízení týkající se motorů do lodí nebo lokomotiv nakonec snižuje emise škodlivin, a tak chrání lidské zdraví. Samozřejmě existují i předpisy, které řeší tenhle problém přímo, jako nařízení o ochraně pracujících před rakovinotvornými látkami. Ale za sebe vidím jako nejdůležitější předpisy, které upravují vstup chemických látek do našich potravin a zemědělství. Letos jsem pracoval na novele všeobecného potravinového práva, hodně technická legislativa, které média nevěnovala téměř žádnou pozornost. Jenže právě ta od příštího roku ovlivní strašně moc a významně zlepší bezpečnost potravin tím, že konečně dostane pod kontrolu procesy povolování pesticidů, barviv, ochucovadel, všech těch možných „éček“, ale i úplně nových potravin nebo GMO.

 

Co říkáte na problém tzv. euromýtů? Daří se nám s nimi bojovat? 

Snad ano, ale je to jako bájná Hydra. Usekněte tomu hlavu a narostou dvě nové. Kdysi jsem s tím začínal, měl jsem na webu úsek, který tyhle mýty vysvětloval. Dneska už je takových vysvětlujících informací víc, řeší to i Evropská komise, experti i média. Ale pořád je dost těch, kdo využívají malé informovanosti, aby si nahrabali pochybné body.

 

Myslíte si, že je u nás stále malá informovanost o dění v Evropě? Nebo to lidi prostě obecně nezajímá? 

Informovanost je stále menší, než by mohla a měla být a je to, jak říkáte, i když už informace dostupné jsou, lidi to skutečně v průměru moc nezajímá. Ale hodně se to zlepšuje u lidí, kteří mají zájem o stav životního prostředí, kvalitu potravin, prostě u těch, kdo už mají čas a náladu se zabývat nejen svými bezprostředními každodenními starostmi, ale už je zajímá třeba i to, v čem budou žít jejich děti. 

 

Proč je česká společnost euroskeptická?? A nelepší se to? 

Česká společnost je všeobecně skeptická, to není jen o Evropské unii. My jsme asi už takoví. A podle mého se to přece jen zlepšuje. Jenže pokud jde o nedůvěru k EU, tak ty škody, co tu napáchala Klausova ODS, se z roku na rok nenapraví, to bude chvilku trvat. 

 

Jak moc se podle vás zhorší pozice velkých frakcí? Pokud bude nový EP více roztříštěný, jaké konkrétní dopady to bude mít na jeho akceschopnost? 

Volební projekce mluví o ztrátě kolem 50 mandátů u každé z největších frakcí. Jenže to jsou ty samé projekce, které říkají, že komunisti zůstanou na svém a zelení půjdou dolů. Vzhledem k tomu, jak dynamická ta situace je, si nemyslím, že to lze brát moc vážně. Práci parlamentu by samozřejmě mohlo znehodnotit, kdyby byl po volbách roztříštěný. Čelíme a budeme čelit řadě krizí, klimatická je jedna z nich, a neakceschopný Evropský parlament, který by se utápěl v populistických žvástech nebo boji s nacionalismem, by moc nepomohl. 

 

Celý rozhovor s Pavlem Pocem, ve kterém mimo jiné odpovídá na to, co říká aktivitám studentky Grety Thunbergové, najdete v aktuálním čísle Literárních novin 5/2019.

O předplatné Literárních novin si můžete napsat na adresu Korunní 104, 101 00 Praha 10 či e-mailem  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  nebo zavolejte na 234 221 130, 800 300 302 (bezplatná linka). Jejich elektronickou podobu si můžete koupit ZDE.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP