Vietnamský summit skončil předčasně a bez dohody. Ale překvapivé to není


Prezident USA Donald Trump se sešel s Kim Čong-unem na summitu ve vietnamské Hanoji. Foto: ProfimediaOproti očekávání se lídři Spojených států a Severní Koreje rozešli na summitu ve Vietnamu bez konkrétních výsledků. Je to ale skutečně tak velké překvapení? Ani ne, na stole totiž ležely nereálné požadavky.

Od severokorejského vůdce se nedá očekávat, že se na základě amerického slibu zbaví jaderného arzenálu, v podstatě jediné pojistky své moci. Kim zase údajně, ačkoliv to popírá, požadoval úplné zrušení sankcí. To by uvolnilo severokorejským směrem vcelku značný objem financí, které by teoreticky mohly nakonec podpořit i další výrobu zbraní. Začarovaný kruh, zdá se.

Kámen úrazu je vlastně především pořadí, v jakém by se ten který ze závazků měl uskutečnit. Pomyslné přetahování lana. Severní Korea tvrdě brání postoj, že obnovení vztahů, včetně bezpečnostních záruk a v ideálním případě upuštění od sankcí, musí předcházet jakýmkoli krokům směrem k odzbrojení.

Amerika naopak trvá na tom, že bez významných kroků směřujících k odzbrojení, jako je minimálně ověření počtu a stavu jaderného vybavení země mezinárodními inspektory, seznam všech jaderných zařízení a časový rozvrh jejich demontáže, nemohou přijít žádné ústupky.

„Otevřel jim dveře v Singapuru, držel je otevřené v Hanoji a je připraven držet je otevřené i nadále,“ řekl na následné tiskové konferenci „jestřáb“ John Bolton, jehož nepřítomnost u závěrečné schůzky byla také prezentována jako ústupek.

Donald Trump po dvouletém prezidentování nutně potřebuje prezentovat nějaký úspěch. Dosud se mu podařilo dojednat obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem, další jeho akce ale za pojmem „úspěch“ dost pokulhávají. Posunem v řešení problému jménem Severní Korea by se zapsal do historie.

Zdá se ale, jako by svou diplomatickou nezkušeností nahrával Kimovi do karet. Ten totiž může díky svému domácímu propagandistickému aparátu prezentovat, co chce, jak chce, a odchod od jednacího stolu jistě dokáže mistrně využít jako důkaz neústupného boje za ideu a blaho své země.

Takováto jednání na nejvyšší úrovni mají být perfektně předjednaná na úrovních nižších a má jim ideálně předcházet předběžný konsenzus. Hned po předčasně ukončeném jednání bylo zřejmé, že si jeho okolí toto velmi uvědomuje a během tiskové konference se zuby nehty snaží udržet prezidenta „na koni“.

John Bolton vehementně prohlašuje, že jeho šéf rozhodně netouží po dohodě za každou cenu, není-li to v americkém zájmu. „Víme, co chtějí, a oni vědí, čeho musíme dosáhnout my. Uvidíme, co bude dál. Vztahy jsou velmi dobré!“ šíří Trump pozitivní vibrace. Severní Koreu podle něj v případě dosažení dohody čeká „zářná budoucnost“.

Její hlava Kim ale ví, že budoucnost „jeho“ režimu závisí právě na jaderné pojistce. Je nepochybné, že otevření rozhovorů je samo o sobě pozitivní záležitostí, která může dopomoci k uvolnění napětí v regionu, vietnamský summit ale summa summarum skončil příslibem zřízení styčného úřadu Spojených států v Hanoji. To pravda není mnoho.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP