Kurdové chtějí, aby všechny národnosti měly v Sýrii stejná práva jako Arabové


O současné situaci v zemi a kurdské představě o poválečném uspořádání Sýrie Literární noviny hovořily s dr. Sarbastem Nabim, který na Koya Universitě v Erbilu v iráckém Kurdistánu přednáší politickou filozofii.

Sarbast Nabi. Foto: archiv S. Nabiho

 

Po porážce Islámského státu (ISIL) je Sýrie rozdělena na tři díly. Na území, které dobyla vládní Syrská arabská armáda, vládnou orgány podřízené prezidentu Bašára Assadovi. Třetinu území státu však od ISIL osvobodily Syrské demokratické síly (SDF), jejichž hlavní částí jsou kurdské milice YPG/YPJ. Na kurdských územích, s výjimkou Turky a džihádisty okupovaného Afrínu, fakticky vládne kurdská samospráva. Na ostatních osvobozených územích pod kontrolou SDF se formuje místní samospráva. Provincii Afrín okupuje turecká armáda a ovládá je spolu s džihádisty evakuovanými z ostatních částí Sýrie, zbytek džihádistů okupuje Idlíb.

 

Jak si myslíte, že by mělo vypadat poválečné uspořádání Sýrie?

Tato zničující válka by nyní měla skončit. Lidské a materiální ztráty byly pro všechny Syřany velmi vysoké. Doposud všichni stále jen ztrácejí. Aby se však tyto ztráty na všech úrovních zastavily a aby bylo dosaženo trvalého míru a stability, je třeba se vyhnout důvodům, které k tomuto občanskému konfliktu vedly. Za prvé se musíme zbavit tyranie a jejího politického a ústavního dědictví. Za druhé je třeba přechodného období a vnitřního usmíření. Za třetí potřebujeme novou stálou ústavu, která zajistí úsilí všech Syřanů o dosažení spravedlnosti a rovnosti. Za čtvrté je nutné politicky vyřešit kurdské otázky na bázi rovnosti, což znamená politické uznání práv, identity a postavení kurdského národa.

 

Jednali jste s vládou v Damašku o změnách v syrské ústavě?

Syrský režim doposud nikdy neprojevil žádnou vážnou ochotu zabývat se touto otázkou. Výjimkou bylo jednání s ruským prostředníkem na Ústavním výboru. Jeho zřízení inicioval bývalý zvláštní vyslanec OSN pro řešení situace v Sýrii Staffano Di Mistura s cílem jednat o možnostech nové ústavy. Mimo tento kontext režim nikdy nejevil ochotu ke změně, zejména pokud jde o ústavní uznání kurdské národní identity a práv.

 

Co by podle vás mělo být v syrské ústavě upraveno jinak?

Důležité je pro nás v nové ústavě stanovit, že Kurdové jsou základní složkou syrské společnosti a mají stejné postavení jako Arabové. Uznána by měly být též kulturní a jazyková práva dalších národností a menšin, jako jsou původní Syřané, Arméni a Asyřané. Syrská státní identita nemá být vymezena příslušností k určitému etniku, náboženství či sektě, jako je tomu v současné nebo předchozí ústavě, ale měla by být pluralistická. Struktura státu by měla mít povahu federace, správu země je třeba decentralizovat. Pak je tu řada dalších otázek souvisejících s dělbou moci a uspořádání politických orgánů, o nichž je třeba jednat.

 

Usilují Kurdové o nezávislý stát v oblasti Rojavy nebo o oddělení Rojavy od Sýrie?

Kurdové v Sýrii jsou součástí kurdského národa. Žijeme na území čtyř různých zemí, které vznikly při dělení kolonií po první světové válce. V západním Kurdistánu, známém jako Rojava, žijí na své historické půdě. Kurdové jsou největším národem, kterému je dosud upírán samostatný stát. Ambice Kurdů v Sýrii však v předvídatelném horizontu nepřesáhnou směrem k autonomnímu státu nebo odloučení od syrského státu. Všichni Kurdové v syrském Kurdistánu jsou sjednoceni pod jedním politickým diskursem, který vyzývá k federálnímu řešení kurdské otázky v Sýrii, podobně jako je tomu u iráckého Kurdistánu.

 

Bylo možné se dočíst, že Kurdové požadují autonomii a že vláda tento požadavek odmítla. Můžete prosím popsat, jak by tato částečná autonomie měla vypadat?

Režim v Damašku do této chvíle neprokázal žádnou snahu otevřít se kurdské otázce a uznat identitu a práva Kurdů. Vzorec samosprávy, který byl odmítnut, je podstatou federálního systému vyžadovaného Kurdy pro celou Sýrii. Znamená uznání územní samosprávy v regionech, které mají svou vnitřní autonomii, místní ústavy s vlastními parlamenty a systém nezávislé správy včetně nezávislé „místní policie“. Regionální bohatství bude sdíleno s centrem v souladu s dohodou, která bere v úvahu především potřeby domácího rozvoje. Kurdský jazyk a kultura musí být navíc uznávány jako hlavní identita spolu s dalšími národními identitami.

 

Vaše žádost o samosprávu, kterou jste předložili režimu Bašára Assada, se týká pouze Kurdy osídlených oblastí nebo všech oblastí, které byly osvobozeny kurdskými YPG / YPJ a SDF od sil Islámského státu?

Návrh delegace kurdské samosprávy na schůzkách s Damaškem se týkal všech území osvobozených a nyní kontrolovaných Syrskými demokratickými silami. A též provincie Afrin, která je nyní obsazena džihádistickými skupinami ve spojenectví s tureckou armádou. Celkově Kurdové v syrském Kurdistánu chtějí dosáhnout ústavní a politické situace, která by odpovídala geografii syrského Kurdistánu na historickém území, na němž kurdský národ žije tisíce let.

 

Jaké pravomoci by podle vás měla ústřední vláda předat kurdské samosprávě?

Kurdové v Sýrii usilují o federální decentralizovaný systém založený na dělbě pravomocí a zájmů způsobem, který zajistí rovnováhu mezi centrem a regiony. Rozhodně lze dosáhnout udržitelného rozvoje bez vyloučení nebo marginalizace jakékoli skupiny.

 

Můžete popsat odpověď syrské vlády na každou z vašich žádostí?

Reakci režimu lze jednoduše popsat jako velmi negativní. Navzdory více než osmi letům ničení, devastace a občanské války i nadále přistupuje k naléhavým národnostním problémům s arogancí a ješitností. Jeho reakce zůstává podřízena ideologickým pojmům a výrokům odvozeným z autoritářského a rasového diskurzu, který popírá existenci toho druhého. Reaguje jen hrozbami a nutí protivníka, aby se podvolil jeho vůli, jak nedávno dal najevo několika prohlášeními proti Kurdům a kurdským silám.

 

Probíhají s vládou nějaká jednání o společném postupu vedoucímu k osvobození Afrínu?

Mám hluboké pochybnosti o vážných úmyslech režimu a jeho ochotě spolupracovat na osvobození Afrinu. Tu a tam vykřikuje slogany a prohlášení, ale implicitně tento problém se svým ruským spojencem používá pro politické provokace a vyjednávání s tureckou stranou.

 

Jak se vyjádřila syrská vláda k budoucnosti kurdských milic YPG / YPJ?

V současné době se nezdá, že by režimu vyhovovaly organizované a soudržné kurdské jednotky, které mají vysokou mezinárodní prestiž a pověst. Navíc ovládají velká území a mají vliv na společnost v arabských a kurdských regionech. Režim je znepokojen tím, že tento vliv by se mohl rozšířit. Zejména po nedávném vítězství nad poslední pevností teroristického kalifátu v Baghouzu. Jedinou ambicí, která převládá v mysli předáků režimu, je snaha podřídit jednoho dne tyto síly svému vlivu a kontrole, aby je mohl využít ve svých vnitřních válkách.

 

Máte spory s vládou o řízení dobytých ropných polí? S čím nesouhlasíte?

Režim žádá o opětovné získání kontroly ropných polí. V tomto okamžiku však není schopen uplatnit své požadavky vzhledem ke složitosti vnitřní a regionální situace a současné rovnováze vlivu.

 

Režim v Damašku uvedl, že Syrská arabská armáda (SAA) ovládne kurdské oblasti buď dohodou, nebo silou. Existuje riziko války mezi Kurdy a režimem Bašára Assada?

Zvykli jsme si na jazyk hrozeb. V březnu 2004 se režim dopustil masakru proti kurdským civilním demonstrantům. Stalo se to prostě proto, že protestovali proti jeho praktikám v kurdských oblastech. Desítky lidí byly zabity a stovky zadržených byly ve vazbě v táborech a brutálně mučeny. A kdyby jen mohl, nikdy by váhal to udělat znovu, jako to učinil v jiných syrských městech. Těmito hrozbami ignoruje vnitřní a regionální změny a chce obrátit historii. Ve srovnání s rokem 2004 však už Kurdové nejsou jen izolovanými civilisty bez přátel. Dnes mají značně organizovanou a silnou armádu, mají širokou frontu mezinárodních spojenců. Celému světu dávají najevo svůj odpor vůči terorismu a svou upřímnou touhu po demokratické změně a otevřenosti vůči ostatním.

 

Zvažují Kurdové v Sýrii v případě útoku SAA vyhlášení nezávislosti?

Pochybuji o tom. Možnost demokratické změny v Sýrii a řešení kurdské národnostní otázky v rámci syrské sféry je strategickou politickou volbou pro všechny Kurdy. Upřímně chtějí být Syřany, ale svobodně – ne násilně, jak o tom usiluje jak režim, tak i jeho islámská opozice. Chtějí být skutečnými partnery v nové Sýrii, ale svobodně a rovnoprávně s Araby.

 

Máte nějaké informace o tom, že by se některé státy mezinárodního společenství chystaly uznat nezávislost Rojavy?

Samozřejmě, že ne. My se jen snažíme přesvědčit mezinárodní společenství o legitimitě našich politických požadavků a našich národních práv. Aby chápali spravedlivost našich cílů a potřebu, aby Kurdové měli spravedlivé zastoupení a svou úlohu při hledání syrské budoucnosti.

 

Jste připraveni na možnou válku s Damaškem?

Doufáme, že se to nestane. Ale stále jsme v situaci sebeobrany proti více než jedné straně, jako je stát islámského kalifátu, který nyní žhne jako oheň pod popelem a jakmile bude mít šanci, znovu vzplane. Stejně jako proti režimu a dalším regionálním hrozbám, o kterých stále slyšíme. Vyzýváme proto mezinárodní společenství, aby bylo odhodláno chránit kurdskou komunitu před potenciálními hrozbami. Je to jeho morální povinností, tváří v tvář tomu, jak Kurdové jménem celého světa čelí terorismu.

 

Nebojíte se, že se Assad a Erdogan spojí své síly, aby zničili Kurdy v Rojavě?

Toto nebezpečí nad námi visí jako Damoklův meč. Budí to v nás hluboké znepokojení ohledně naší budoucnosti díky našim zkušenostem a znalostem záměrů těchto dvou režimů. Mravní povinností mezinárodního společenství je být ostražitý a připravený chránit Kurdy a podporovat nás tváří v tvář dvěma režimům, které nás sužují.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP