Kam zamíří Ukrajina?


Ukrajinské volby, jedny z mála svobodných v postsovětském prostoru, přinesly pro část pozorovatelů, zvláště těch, kteří se situací v zemi do té doby výrazněji nezabývali, překvapení. Tím nebylo ani tak to, že stávající prezident, tedy Petro Porošenko, prohrál, ani to, že se obešly bez podvodů a manipulací, ale to, kdo se stal jejich vítězem. 

Prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj. Foto: Profimedia

 

O Volodymyrovi Zelenském toho opravdu moc známo nebylo. Televizní hvězda, komik, ale jinak byly jeho představy poměrně mlhavé. Spíše než politikem s reálným programem byl PR produktem, který každému všechno slíbí. Velmi dobře věděl, co Ukrajince trápí, a na tuto notu také hrál. Jedněm slíbil, že omezí korupci, druhým ukončení války na Donbase, dalším zlepšení sociální situace.

Dílčí problémy, jako jsou reforma zdravotnictví, armády či výstavba silnic, o kterých se Zelenskyj vyjadřoval jako o neexistujících, pak jen doplňovaly celkový obraz. Zelenskyj vsadil na kartu absolutního outsidera, člověka, který není zatížen politickou minulostí a který je schopen systém zbořit a postavit znovu. S tím také nad stávajícím prezidentem, který v politice působil dlouho před Majdanem, zvítězil. Nyní ale bude muset dokázat, že je schopen své sliby také splnit. To nebude tak jednoduché, už jen kvůli tomu, že může, pokud tedy myslí svoje sliby vážně, očekávat silnou opozici. Prozatím přitom nemá oporu ani v ukrajinském parlamentu. 

Zelenskyj a jeho tým výborně zvládli politický marketing. Z jeho pozice bylo daleko jednodušší útočit na prezidentovy nedostatky než naopak pro Porošenka bránit se vůči výpadům. Bylo by přitom spravedlivé říci, že Petro Porošenko udělal během svého volebního období v rámci reforem více než všichni jeho předchůdci dohromady. Porošenkova protistrategie apelu na národní cítění, či boj proti ruské agresi, byla pravděpodobně jedinou možnou, nicméně už nebyla dostatečně atraktivní. Platilo to přirozeně pro oblasti na východu a jihu země, ale ani na západě nezískal nijak silnou podporu.

Není to tak, jak se snažil tvrdit ruský prezident Putin, že by lidé úplně odmítali politiku zaměřenou na odvrácení ruské agrese, ale prostě tak, že je příliš nezajímala. Z války panuje celková únava, lidé chtějí spíše řešení sociálních problémů. Otázkou je, co se bude dít dál. Pokud vynecháme až fašizoidní výlev Sergeje Glazjeva o vítězství Zelenského jako spiknutí amerických neonacistů s cílem osídlit Donbas Židy z Izraele (celý článek je volně k dosažení na stránkách zavtra.ru), střízlivější odhady prostě mluví o tom, že příliš mnoho radikálních změn nenastane a že nově zvolený prezident bude sledovat spíše cestu evoluce než revoluce. Proti tomu jdou nicméně očekávání změn, které sliboval. 

Ukrajina přitom není ve zrovna dobrém stavu. Země byla po celé postsovětské období plundrována nejrůznějšími mocenskými skupinami. Prezidenti, ať Kučma či Juščenko, se na rozkrádání podíleli. Režim Viktora Janukovyče, s obskurnostmi typu opulentních rezidencí, pak již jen dokonal dílo.

 

Celý text, který se mimo jiné zabývá rozsáhlou korupcí na Ukrajině, najdete v aktuální čísle Literárních novin, které je právě na stáncích. 

O předplatné Literárních novin si můžete napsat na adresu Korunní 104, 101 00 Praha 10 či e-mailem  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  nebo zavolejte na 234 221 130, 800 300 302 (bezplatná linka). Jejich elektronickou podobu si můžete koupit ZDE.

 

 Autor přednáší na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy problematiku Ruska a vztahů v postsovětském prostoru.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP